Vítejte
na původních stránkách skupiny nadšenců věnující se lehkému opevnění vz. 37. v okolí města Králíky.
DŮLEŽITÉ OZNÁMENÍ: nové stránky v provozu
http://www.kralicky-ropik.cz
Od ledna 2015 z naší skupiny nadšenců vznikl nový spolek pod názvem Králický řopík,z.s. Díky této skutečnosti jsme se rozhodli vytvořit novou verzi těchto stránek, která bude více splňovat naše představy. Na těchto nových stránkách se dále budeme prezentovat.
DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.
úsek VII Staré město , I.část - východ
16. 1. 2015
Východní část stavebního úseku VIII Staré město začíná přímo ve Starém Městě pod Sněžníkem. První objekty jsou umístěny vpravo vedle silnice do Kladského sedla. Hned na počátku linie překračuje řeku Telčava a poté prudce stoupá na nepojmenovanou kótu 603 m.n.m, odtud vede po loukách směrem ke Kutnému vrchu 798 m.n.m. Ovšem před ním již navazuje sousední úsek IX Branná. Hranici mezi oběma úseky tvoří lesní cesta do Hajmrlova.
Velení Československé armády si uvědomovalo důležitost obrany Kladské brány. Proto došlo zadání stavebního úseku VIII Staré město poměrně brzy a to už 10. 7. 1937. Zakázku obdržela firma Ing. Smetana Česká Skalice. Do záboru pohraničí v říjnu 1938 se ji podařilo dokončit všech 44 zadaných pevnůstek. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl jmenován škpt. Pěch. Karel Pauler.
Terén v tomto prostoru je poměrně členitý, zejména pak prudké stoupání z údolí řeky Telčavy. Za ním vedou již jenom mírné svahy s malým převýšením. Většina objektů se v současnosti nachází na loukách, nebo v malých remízcích, pouze počáteční část prvního sledu vede lesem. Tři pevnůstky jsou přímo v městské zástavbě.
Úsek - D1a Olešnice
6. 1. 2015
Úsek se nalézá v nejzápadnější části Orlických hor, mezi Sedloňovským vrchem 1050 m.n.m. a stejnojmennou obcí. Jedná se o z větší části o zalesněné úbočí hlavního hřebene, po kterém vede linie lehkého opevnění. Ta přehrazuje těžce prostupný, kopcovitý terén s minimem komunikací. Jedinou dopravní spojnicí, kterou mohli postřelovat objekty „Olešnického“ úseku je silnice z Olešnice v Orlických horách do Sedloňova, nacházející se však až dole pod horskými vrcholky. Právě tady se nepříteli nabízela jedna z mála možností k rozsáhleji založenému vpádu na naše území. Předcházejících cca 25 km dále na východ mu v tom bránila hlavní část pohoří Orlických hor s vrcholky ve výšce okolo 1000 metrů. Toto pohoří právě v těchto místech končí a začíná zde podstatně lépe prostupný prostor Náchodska, proto se zde začalo s výstavbu opevnění relativně brzy a díky tomu se podařilo vybetonovat i několik pěchotních srubů jejichž linie začíná při úpatí Polomského kopce 868 m.n.m. Během následujících let měla proběhnout betonáž dalších srubů umístěných dále na východ ale k tomu již nedošlo
Úsek - X Sedloňov, II. část Deštné
6. 1. 2015
Úsek X Deštné začíná téměř na samém nejvyšším bodě Sedloňovského vrchu 1050 m.n.m. Odtud vede linie po hřebeni a společně s ním klesá do hlubokého údolí říčky Bělá, kterou překračuje a za silnicí Deštné v Orlických horách – Šerlich začíná opět stoupat po strmém úbočí Velké Deštné, kde několik desítek metrů pod jejím vrcholkem končí. Tímto prostorem prochází pouze jediná komunikace spojující předpolí před hřebenem, kudy protéká řeka Divoká Orlice tvořící státní hranici, s týlovou oblastí okolo obce Deštné více ve vnitrozemí. Mezi těmito dvěma prostory se tyčí mohutné pohoří hlavního hřebene Orlických hor s vrcholky ve výšce přes tisíc metrů. Táhnoucí se od Mladkova na východě až k Olešnici v západní části. Právě tato jediná spojnice s Německem mohla být využita k nečekanému vpádu na naše území.
Úsek - X Sedloňov, I. část - Sedleňov
6. 1. 2015
Nejvýše položená partie Orlických hor se rozprostírá mezi vrcholkem Velké Deštné 1115 m.n.m. a druhou dominantní výšinou Sedloňovským vrchem 1050 m.n.m. Mezi nimiž se nachází nízké sedlo, přes které vede silnice z Bedřichovky do Deštného v Orlických hor. Ta je jednou z mála komunikací spojující odvrácenou stranu hřebene s vnitrozemím. Právě v tomto prostoru existovalo riziko eventuálního vpádu nepřátelských vojsk na naše území, proto bylo na sklonku třicátých let nutno zajistit jeho obranu linií stálého opevnění.
Nejprve se započalo s budováním velmi nesouvislé, řídké linie lehkých pevnůstek vz. 36, jenž přehrazovaly prostor od Čiháku nad Zemskou bránou na východě až k úbočí Kamenného vrchu 1035 m.n.m západně od Deštného. Jednalo se o velmi řídkou linii kdy mezi jednotlivými objekty umístěnými vesměs na okrajích příhraničních luk byly velké rozestupy mnohdy i více než kilometr dlouhé, pouze v blízkosti dobře přístupné obce Bartošovice v Orlických horách je koncentrace objektů o něco větší. Těchto několik roztroušených objektů nemohlo samo o sobě v žádném případě zamezit vážně myšlenému útoku vedeného ze strany tehdejšího Německa.
C Lotzen (Jelenka), II. část - Pěticestí
6. 1. 2015
Popisovaná část úseku se rozprostírá mezi horským vrcholy Tetřevec 1043 a Komáří vrch 991 m.n.m. Linie vede v mírném zákrytu za hlavním hřbetem okolo Kunštátské kaple, následně začíná pozvolna klesat ke křižovatce hřebenových cest na Pěticestí 1005 m.n.m., zde se mírně odklání společně s hřebenem směrem na severovýchod, ještě chvíli zvolna klesá do sedla pod Pěticestím a poté zas začíná zlehka stoupat ke Komářímu vrchu, kde byl vybetonován poslední objekt. Zbývající část až po napojení na stavební úsek B Rokytnice se nepodařilo postavit a v linii tak zůstala asi 2,5 km dlouhá mezera chráněná „jenom“ těžkým opevněním a vloženými řopíky úseku A3 Rokytnice. V okolí Komářího vrchu je možné narazit na několik výkopů a základových desek, které zde zůstali po započatých pevnůstkách.
Úsek - C Jelenka (Lotzen), I. část - Tetřevec
6. 1. 2015
úsek B - Rokytnice v Orlických horách, II.část Rokytnice-Anenský vrch
2. 1. 2015
Nejzápadněji položená část Rokytnického úseku se táhne po úbočí hlavního hřebene Orlických hor. Její počátek je přibližně v týlu tvrze Hanička a konec pod Anenským vrchem 992 m.n.m. Linie lehkého opevnění byla vytyčena v mírném zákrytu za hřebenem. Po hlavním hřebeni vede linie opevnění těžkého, tvořená sruby R – S 81 až R – S 85. I když to není náplní článku, tak se nelze o těchto srubech nezmínit, protože se jedná o na české poměry velmi pěkně zachované těžké objekty.
úsek B - Rokytnice v Orlických horách, I.část Žamberecké lesy-Rokytnice
30. 12. 2014
Ohlédnutí za sezonou 2014
28. 12. 2014
Sezonu 2014 můžeme zařadit mezi ty úspěšnější. Její začátek mohl být zahájen netradičně už 15. března, což umožnila slabá zima a brzký příchod jarního počasí. První návštěvníky jsme tak mohli uvítat o téměř dva měsíce dříve než obvykle.
Pietní slavnost u pomníku dozorce FS Josefa Navrátila
4. 10. 2014
V neděli 28.9.2014 jsme si již tradičně připomněli 76.výročí dramatických událostí v našem pohraničí u pomníku dozorce finanční správy Josefa Navrátila na Vrchní Orlici.